Rizikový analyzátor zubního zdraví
Oceňte své zubní zdraví
Zjistěte, jak často nečistíte zuby a jaké je vaše riziko zubního kazu a parodontitidy.
Když si ráno nevyčistíš zuby, myslíš si, že to není velká věc? Jen jednou. Ale co když to děláš každý den? Nebo třeba jen někdy, když máš hned po práci jen pět minut a myslíš si: „To se nezaznamená.“ Přestože to zní jako malá věc, každý den, kdy nevyčistíš zuby, je jako kdyby jsi nezavřel dveře domu - a nevíš, co se bude dít vnitř. A v těch dveřích se děje něco, co ti může zničit úsměv, zdraví a dokonce i peněženku.
Zubní plak není jen „špína“ - je to živá kolonie
Když jíš, zbytky jídla zůstávají mezi zuby. Nejen třeba v koutcích, kde se ti kartáček nedostane. Tam, kde se ti nejvíc zatím nevěnoval, se začíná tvořit zubní plak. To není jen špína. Je to tenká, lepkavá vrstva bakterií, které se živí cukry a škroby z jídla. Tyto bakterie produkují kyseliny - a ty kyseliny začínají roztáčet tvůj zubní smalt. Když to dělají denně, smalt se postupně rozpadá. A to je začátek zubního kazu.
Největší problém je, že plak se nevidí. Nevidíš ho, protože je skoro průhledný. Ale jeho přítomnost cítíš - když si při jídle dotkneš jazykem zubů a cítíš „hladký“ povrch, je to plak. Když je hrubý a lepkavý, je to už příliš pozdě. A ten plak se začíná měnit v zubní kámen.
Zubní kámen - když se plak zatvrdí
Pokud plak neodstraníš během 2-3 dnů, začíná se mineralizovat. Vstřebává vápník a fosfáty ze slin - a přeměňuje se v tvrdý, neprůhledný zubní kámen. Ten už si nesmíš odstranit sám. Kartáček, mezizubní kartáček, dokonce i nit - všechno je k ničemu. Jen zubní lékař má nástroje, které ho rozdrbají.
A co se děje, když máš zubní kámen? Zápach z úst. Krvácení dásní. Zvětšené, červené dásně, které se při čištění „přímo zpívají“. To je první příznak zánětu dásní - tzv. gingivitidy. A to je jen začátek.
Když zánět dásní přežije - přichází parodontitida
Když zánět dásní nezastavíš, bakterie se začnou prohrabávat hlouběji - pod dásně, kde se nachází vazivová tkáň a kost, která drží zuby na místě. To je parodontitida. A to už není jen o zápachu nebo krásném úsměvu. To je o tom, že ti zuby začnou být volné. A jednoho dne se prostě vysypou.
Podle dat z Národního ústavu zdraví v Praze má v Česku každý třetí dospělý nějakou formu parodontitidy. A většina z nich si toho vůbec nevšimla, dokud nezačaly zuby padat. Nejhorší je, že parodontitida je bezbolestná. Nebo jen lehce nepříjemná. Takže ti to neříká: „Hej, věnuj mi pozornost!“ Většinou ti říká: „Zapomeň na mě, až budeš mít problém.“
Mezizubní kartáček není volitelný - je to základní ochrana
Kartáček čistí jen 60 % povrchu zubů. Zbylých 40 % je mezi zuby - tam, kde se ti kartáček nevejde. A tam se tvoří největší problémy. Tam se hromadí plak, tam se vytváří kámen, tam začíná zánět. A právě proto je mezizubní kartáček nezbytný. Ne jako doplněk. Ne jako „když máš čas“. Ale jako základní nástroj, stejně jako kartáček.
Mezizubní kartáček se používá po každém čištění. Vkládáš ho mezi zuby, nezatlačuješ ho, jen ho jemně otáčíš. Když je mezi zuby příliš těsně, použij nit. Když je mezer více, použij menší kartáček. Většina lidí používá špatnou velikost - příliš velký, který zraní dásně, nebo příliš malý, který se nezachytí na plak. Zkus si ho koupit v lékárně - mají různé velikosti. Zkus tři různé, až najdeš ten, který se ti vkládá jako klíč do zámku - bez odporu, ale s jemným třením.
Co se děje, když to neuděláš? Příběh z praxe
Před rokem se do lékárny přišla ptát paní Markéta, 58 let. Měla všechny zuby, ale už jich nebylo v pořádku. Krvácely dásně, cítila zápach, a měla bolest při jídle. Řekla: „Nemám čas. Kartáček mám, ale mezizubní kartáček? To je něco, co si zkusila jednou a pak to nechala.“
Zubní lékař jí řekl: „Máte výraznou parodontitidu. Zuby vám už nejsou pevně drženy v kosti. Pokud to nezastavíte, za dva roky vám budou padat zuby z obou stran.“
Markéta začala používat mezizubní kartáček každý večer. Po šesti týdnech přestaly dásně krvácet. Po třech měsících už nečichla zápach. Po roce jí lékař řekl: „Váš zubní kámen se zmenšil o 70 %. Kost kolem zubů se začíná obnovovat.“
Nebylo to zázrak. Bylo to jen pravidelné čištění.
Co se stane, když to necháš? Postupné zničení
Když nečistíš mezizuby, probíhá to v několika fázích:
- Den 1-3: Plak se začíná tvořit. Zápach je jen lehce zřetelný.
- Den 4-7: Plak se mineralizuje. Dásně začínají být citlivé. Při čištění krvácí.
- 1-3 měsíce: Vzniká zubní kámen. Dásně se odtahují od zubů. Zuby se zdají delší.
- 6-12 měsíců: Zánět proniká do kosti. Zuby se začínají hýbat. Zápach je trvalý.
- 1-3 roky: Kost se ničí. Zuby padají. Náprava je možná jen pomocí implantátů - a to za náklady 15-30 tisíc korun za jeden zub.
A to všechno jen proto, že jsi někdy zapomněl na mezizubní kartáček.
Nejčastější chyby, které lidé dělají
- „Kartáček stačí.“ Ne. Kartáček je jen polovina práce.
- „Nemám čas.“ Mezizubní kartáček trvá 30 sekund. To je méně než jedna píseň na Spotify.
- „Nevím, jakou velikost vybrat.“ Koup si tři různé velikosti - a zkus je. Nejmenší je pro přední zuby, větší pro moláry.
- „Používám jen nit.“ Nit je dobrá, ale ne vždy. Když je mezera větší než 2 mm, kartáček funguje lépe.
- „Nemám zápach, takže všechno je v pořádku.“ Zápach je pozdní příznak. Když ho cítíš, je už pozdě.
Co dělat, když už máš problém?
Není pozdě. Ale musíš začít dnes. První krok: jdi k zubnímu lékaři. Ne k „někomu, kdo má slevu“. K tomu, kdo ti udělá kompletní vyšetření - včetně měření hloubky dásní. To ti řekne, jak daleko se zánět posunul.
Druhý krok: začni používat mezizubní kartáček každý večer. Ne každý den. Každý večer. Před spaním. Když si to zvykneš, budeš to dělat automaticky.
Třetí krok: nezapomeň na jazyk. Bakterie se tam také hromadí. Čisti jej jemně kartáčkem nebo jazykovým škrabkem.
A nezapomeň: čištění není jen o zubech. Je to o tom, abys měl zdravé dásně. A dásně jsou základ celého úsměvu. Bez nich zuby nezůstanou.