Jak názvy jednotlivých zubů ovlivňují naše stravovací návyky

Každý den jíme, žvýkáme, polykáme - a přitom si téměř nikdy neuvědomujeme, jakou roli hrají jednotlivé druhy zubů. Názvy, které jim dáváme, nejsou jen lékařským žargonem. Jsou to skryté šifry, které říkají, proč jíme přesně to, co jíme. Když víte, co je řezák, co je klička a proč máte právě čtyři moláry, začnete pochopit, proč jste včera snědli sýr, ale nechali na talíři mrkev. To všechno má svůj důvod - a všechno začíná v ústech.

Řezáky: první krok k jídlu

Řezáky jsou ty nejviditelnější zuby. Mají ostré hrany, jako nože, a jsou určeny k tomu, abyste řízli jídlo. Když jste dítě a poprvé snědli jablko, vaše řezáky toho nebyly schopné. Dospělí to ale zvládají hned na první pokus. A protože jsou přední, řezáky rozhodují, co si vůbec vyberete k jídlu. Lidé s ostřejšími řezáky mají tendenci jíst větší kusy - většinou maso, chléb, ovoce. Když si však všimnete, že vám řezáky neřízly dobře, začnete vybírat jen měkké potraviny. To je důvod, proč mnoho starších lidí přechází na polévky a püre. Není to jen otázka zubů, ale otázka výběru potravy. Vaše řezáky vám říkají: „Tady začínáš.“

Kličky: když jídlo potřebuje překonat překážku

Kličky jsou ty, které se nacházejí na bocích úst. Mají jednu výraznou vlastnost: jsou odolné. Když jíte oříšky, kávové bobulky nebo sušenky, kličky je rozdrtí. Nejde o to, aby je řízly - jde o to, aby je rozdělily. A právě tady se ukazuje, jak názvy zubů ovlivňují naše návyky. Když máte zdravé kličky, jíte oříšky, sušenky, syrové zeleniny. Když vám kličky boletí nebo jsou poškozené, začnete vyhýbat se těmto potravinám. To je důvod, proč mnoho lidí přestane jíst ořechy po 40. roce života - ne proto, že už nechceme, ale protože to už nejde. Kličky jsou tedy vaše osobní filtrovátko pro křehké a tvrdé potraviny. Pokud je máte v pořádku, jste schopni jíst větší škálu potravin. Pokud ne, vaše strava se zúží.

Stoličky: když se jídlo přeměňuje v kaši

Stoličky jsou ty, které se nacházejí v zadní části úst. Mají širokou, plochou vrstvu - jako malé kameny. Slouží k drťení a změně potravy. Když jíte brambory, rýži, zeleninu nebo maso, stoličky je přeměňují na hmotu, kterou můžete snadno polykat. Bez nich byste nemohli jíst téměř žádnou klasickou jídelníčkovou potravu. A právě tady se ukazuje jedna z nejpodstatnějších věcí: stoličky rozhodují, zda jídlo můžete přijmout vůbec. Když máte zdravé stoličky, jíte všechno. Když je máte poškozené, začnete vyhýbat se těmto potravinám. To je důvod, proč lidé s nedostatkem stoliček často jí jen polévky, rýži, püre nebo těstoviny. Nejsou to návyky - jsou to nutnosti. Vaše stoličky vám říkají: „Tady se jídlo přeměňuje.“

Moláry: když jídlo potřebuje více času

Moláry jsou ty největší zuby. Jsou to ty, které máte na konci čelisti - obvykle po čtyřech na každé straně. Mají největší povrch a největší sílu. Slouží k tomu, aby jídlo bylo důkladně rozdrceno. Když jíte větší kus masa, těstoviny s masem, pečené zeleniny nebo ořechy, moláry to zvládnou. A právě tady se ukazuje význam názvů: moláry nejsou jen zuby - jsou vaše záruka pro rozmanitou stravu. Když je máte, můžete jíst téměř všechno. Když je ztratíte, začnete vyhýbat se těžkým potravinám. To je důvod, proč mnoho lidí po 50. roce života přestává jíst pečené maso, ořechy nebo syrovou zeleninu. Nejsou to zvědavost nebo návyky - jsou to fyzické omezení. Vaše moláry vám říkají: „Tady je jídlo hotové.“

Co když zuby chybí?

Když ztratíte jeden zub, neznamená to jen, že máte díru. Znamená to, že se vaše stravovací návyky začínají měnit. Když ztratíte řezák, přestanete jíst jablka. Když ztratíte kličku, přestanete jíst oříšky. Když ztratíte stoličku, přestanete jíst rýži nebo brambory. Když ztratíte moláry, přestanete jíst maso. To není náhoda. To je přímá souvislost. Každý typ zubu má svou funkci - a každá funkce ovlivňuje, co jíte. Když ztratíte zub, vaše tělo se přizpůsobí. A to znamená, že vaše strava se zúží. Ne proto, že jste líní, ale protože vaše tělo už nemá nástroje, které potřebuje.

Co můžete dělat?

• Pokud máte bolest v kličkách, nečekáte, až to projde. Navštivte zubaře - nejde jen o bolesti, ale o vaši schopnost jíst.
• Pokud jíte jen měkké potraviny, zkuste si položit otázku: „Ztratil jsem nějaký zub?“ Možná je to důvod.
• Pokud jste ztratili zuby, nezůstávejte s tím. Moderní náhrady - implantáty, náhradní zuby - vám vrátí schopnost jíst všechno, co jste kdysi jeli.
• Pokud máte děti, sledujte, jak jí. Když se vyhýbají tvrdým potravinám, může to být první znamení, že potřebují kontrolu.

Proč to všechno dělá rozdíl?

Když jste dospělý, jste zvyklí, že jídlo je jen jídlo. Ale ve skutečnosti je to komplexní proces - a každý krok závisí na zubech. Vaše řezáky rozhodují, co začnete jíst. Vaše kličky rozhodují, co můžete rozdrtit. Vaše stoličky rozhodují, co můžete přeměnit. Vaše moláry rozhodují, co můžete zvládnout. A když některý z těchto zubů chybí, vaše strava se zmenšuje. To není jen o zdraví zubů. Je to o vaší kvalitě života. Když nemůžete jíst oříšky, zeleninu, maso nebo jablka, přestáváte být svobodný v tom, co jíte. A to je důležitější, než si myslíte.

Závěr: zuby nejsou jen kusy kosti

Zuby nejsou jen kusy kosti, které se někdy ztratí. Jsou to nástroje. Každý z nich má svůj účel. Každý z nich ovlivňuje, co jíte. A když je ztratíte, ztrácíte i část svého jídelníčku. Nejde jen o to, aby vám zuby nebojely. Jde o to, abyste mohli jíst všechno, co chcete. A to začíná tím, že si uvědomíte, že názvy zubů nejsou jen slovíčka - jsou to vaše vlastní pravidla pro jídlo.