Jaká je nejlepší plomba? Přehled materiálů, cen a životnosti v roce 2026

Stáli jste někdy před zrcadlem, dívali se na tmavou skvrnu ve zubě a ptali se sami sebe: "Co mi tam ten lékař vlastně dal?" Nebo jste možná právě seděli na křesle u stomatologa a slyšeli otázku, která vás vyděsila více než vrtačka: "Budeme používat amalgam nebo kompozit?" Pokud ano, nejste sami. Výběr správného materiálu pro výplň zubu je jedním z těch rozhodnutí, kde se potkává vaše peněženka, estetika i dlouhodobé zdraví.

V roce 2026 už není odpověď na otázku „jaká je nejlepší plomba“ tak jednoduchá jako dříve. Zlatý standard se posunul. Ačkoli se stále můžete setkat s diskusemi o starších materiálech, realita moderní stomatologie jasně ukazuje cestu jiným směrem. Pojďme si rozebrat, co to znamená pro vás, jaké jsou reálné rozdíly mezi materiály a proč byste měli opomenout staré mýty.

Krátké shrnutí: Co potřebujete vědět

• Estetické plomby (kompozity) jsou dnes absolutním standardem pro většinu běžných kazů. Lepí se přímo k zubu, šetří zdravou tkáň a vypadají přirozeně.
• Amalgamové plomby (stříbrné) se v ČR již prakticky nepoužívají pro nové výplně kvůli obsahovanému rtuti a ekologickým noremám. Jsou to spíše historické kuriozity.
• Celokeramické inlaye a onlaye (často zaměňované s fazetami) jsou špičkové řešení pro větší poškození zubu, kdy by obyčejná plomba praskla.
• Cena estetické plomby je vyšší než bývalá cena amalgamu, ale vyplatí se investovat do kvality a minimalizace zásahu do zubu.
• Životnost závisí méně na samotném materiálu a více na hygieně a tom, zda vám plomba sedí přesně.

Proč se změnila pravidla hry?

Před dvaceti lety byla situace jiná. Amalgam - ta známá stříbřito-šedá hmota - byl král stomatologických výplní. Byl levný, snadno se zpracovával a vydržel roky. Měl však jednu obrovskou nevýhodu: nelepil se k zubu. Aby držel, musel do něj lékař vrtat hluboké drážky, které mechanicky plombu udržely. To znamenalo odstranění velké části zdravého zubního tvrdého povrchu. Navíc obsahoval rtuť, což vedlo k dlouholetým debatám o bezpečnosti.

Dnes dominuje adhezivní stomatologie. Princip je prostý: materiál se chemicky spojí se strukturou vašeho zubu. Díky tomu můžeme odstranit jen samu kazivou část a ponechat maximum zdravé dentiny. To je klíčový důvod, proč se kompozitní plomba stala první volbou. Není to jen o vzhledu. Jde o zachování integrity zubu.

Kompozitní plomby: Současný standard

Když dnes řekneme „estetická plomba“, téměř vždy myslíme fotopolymerizovatelný kompozit. Je to směs sklových vláken a plastové matrice, která se zatvrdzuje speciálním světlem. Proč je to tak populární?

Za prvé, barva. Lékař může vybrat odstín přesně podle vašich sousedních zubů. Nikdo nepozná, že máte plombu, pokud ji nehledá lupou. Za druhé, pevnost vazby. Kompozit pronikne do mikroskopických pórů zubu a vytvoří silné spojení. To snižuje riziko úniku bakterií pod plombu, což je hlavní příčina opakovaných kazů.

Musíte však vědět, že kompozit má své limity. V místech extrémního žvýkacího tlaku (například zadní stoličky u lidí, kteří si drtí kosti nebo mají bruxismus - noční broušení zubů) může časem docházet k opotřebení. Moderní generace kompozitů jsou ale velmi odolné a často vydrží 5 až 10 let a déle, pokud je ústní hygiena v pořádku.

Kdy nestačí běžná plomba? Role celokeramiky

Tady přichází na řadu téma, které jste zmínili v kontextu dotazu: celokeramické fazety. Je důležité hned na úvod uvést věci na pravou míru. Fazety (venýry) jsou tenké keramické destičky, které se lepí na přední stranu zubu primárně pro změnu tvaru, barvy nebo velikosti. Slouží k estetice, nikoliv k vyplnění hlubokého kazu.

Pokud však máte zub, který je hodně zničený karem a běžná kompozitní plomba by v něm nedržela nebo by praskla, řešením nejsou fazety, ale celokeramický inlay nebo onlay. Tyto prvky se vyrábí mimo ústa, často pomocí CAD/CAM technologií (digitální návrh a frézování). Materiálem je obvykle oxid křemičitý nebo zirkoniová keramika.

Inlay zapadá do dutiny zubu, onlay překrývá i vrchol zubu. Mají několik výhod oproti kompozitu:

1. Pevnost: Keramika je mnohem odolnější vůči opotřebení než plast.
2. Biokompatibilita: Keramika neabsorbuje barvy z kávy ani vína a nedráždí dásně.
3. Preciznost: Protože se dělá v laboratoři, přiléhavost k zubu je dokonalá, což minimalizuje riziko nového kazu okrajů.

Toto je tedy „nejlepší plomba“ pro komplexní případy, kde chcete maximální životnost a estetiku, a jste ochotni investovat více peněz a času (obvykle dvě návštěvy).

Amalgam: Je opravdu toxický?

Tento mýtus obklopovaný polopravdami koluje internetem už léta. Ano, amalgam obsahuje rtuť. Ne, při správném použití a v ustáleném stavu není pro pacienta akutně nebezpečný. Nicméně Evropská unie a Světová zdravotnická organizace postupně omezují jeho používání. V České republice se nový amalgam vkládá pouze ve výjimečných případech (například pokud nelze zajistit suché pole v ústech nebo jde o specifickou medicínskou indikaci), a to hlavně u dětí a těhotných žen je zakázán.

Důvodem není jen toxicita, ale i ekologie a fakt, že existují lepší alternativy. Pokud máte amalgamovou plмбу již vloženou a funguje dobře, není nutné ji tahat ven jen tak proto. Naopak, pokud praskne nebo pod ní vznikne kár, vyměňte ji za kompozit nebo keramiku.

Co určuje cenu plomby?

Ceny se liší podle kliniky, lokality (Praha bude dražší než menší město) a složitosti zákroku. Obecné orientační ceny v ČR v roce 2026 vypadají následovně:

• Jednoduchá kompozitní plomba: 800 - 1 500 Kč.
• Složitější kompozitní plomba (více ploch): 1 500 - 3 000 Kč.
• Celokeramický inlay/onlay: 4 000 - 8 000 Kč a více (závisí na materiálu a laboratoři).
• Fazeta (estetika): 5 000 - 10 000 Kč na zub.

Pamatujte, že levná plomba může být drahá, pokud vydrží jen dva roky a pak musíte zub znovu léčit, tentokrát třeba kořenovým kanálem. Investice do kvalitního materiálu a zkušeného lékaře se vyplatí.

Na co si dát pozor při výběru stomatologa?

Materiál je jen polovina úspěchu. Druhou polovinu tvoří ruce lékaře. Adhezivní stomatologie je technicky náročná. Kompozit nesmí přijít do kontaktu se slinami během tuhnutí, jinak vazba selže. Lékař musí použít gumový uzdičku (koferdam), aby zajistil izolaci.

Ptejte se na tyto otázky:

• Používáte koferdam při vkládání estetických plombat?
• Jaký typ kompozitu používáte pro zadní zuby (nanohybrid, mikrohybrid)?
• Poskytujete záruku na provedenou práci?

Lékař, který se nebojí těchto otázek a vysvětlí vám proces, je často lepší volba než ten, který slibuje „nejlevnější plomby v okolí" bez detailů.

Životnost a údržba: Jak plombu prodloužit

Ani ta nejlepší plomba světa nepřežije, pokud ji budete ničit. Zde jsou tři pilíře dlouhé životnosti výplně:

1. Hygiena: Čistěte mezizubní prostory nitkou nebo mezizubními kartáčky denně. Kár se nejčastěji vrací okrajů plomby, kde se hromadí plak.
2. Prevence bruxismu: Pokud cvakáte čelistmi nebo brousíte zuby v noci, požádejte o nocní chránič. Tlak, který vyvinete, může prasknout i keramiku.
3. Pravidelné kontroly: Jednou až dvakrát ročně nechte zuby zkontrolovat. Drobné odlupování okraje lze opravit během minut, než se dostane bakterie hlouběji.

Výběr nejlepší plomby je tedy individuální. Pro malý kár na boční straně předního zubu stačí kvalitní kompozit. Pro rozsáhle zničenou stoličku zvažte celokeramický inlay. A amalgam nechte v minulosti, kde patří. Vaše zuby jsou investice na celý život, takže zvolte materiál, který tuto roli zvládne.